Tajemství mouřenecké oratoře!

Tajemství mouřenecké oratoře

Mezi tajemná zákoutí kostela sv. Mořice na Mouřenci nad Annínem patří empora neboli oratoř. Místnost nad sakristií byla dosud nepřístupná a málokdo z návštěvníků o tomto prostoru věděl. Oratoř vznikla nejspíš na přelomu 18. a 19. století při stavebních úpravách kostela. Vedlo k ní příkré schodiště, které začínalo u bočního vchodu do kostela. Byla tedy oddělená od ostatních částí kostela a sloužila místnímu panstvu, které odsud v soukromí (podobně jako diváci z divadelní lóže) sledovalo bohoslužbu. Tím panstvem byla na počátku 19. století rodina zakladatele sklárny v Anníně Augustina Müllera, která vlastnila i zámeček v Palvínově a další nemovitosti ve Vatěticích. Müllerovi byli patrony kostela a přispívali na jeho provoz. Snad i proto mají pod kostelem také soukromou hrobku. V 50. a 60. letech minulého století kryptu navštívili vandalové a ostatky pohřbených sklářů zneuctili. Mezi lidmi se později vyprávělo, že všechny vandaly stihlo prokletí nebo se v hrobce nakazili nějakou nemocí a poměrně brzy zemřeli. Ať už to bylo jakkoli, potomci sklářů nechali na konci minulého století hrobku zazdít, aby už pochovaní skláři měli konečně klid. Členy Müllerovy rodiny připomínají náhrobní desky u vstupu do krypty. Snad by dnes měli radost z toho, že oratoř, kde seděli při bohoslužbách, má opět důstojné využití. Za minulého režimu se tu údajně načas zabydlela rodina s malým dítětem, která prý chtěla kostel udržovat. Podle vyprávění místních lidí, věšeli tito lidé pleny na šňůru mezi kostelem a kostnicí. Kdosi to vyfotografoval a snímky pak otiskly noviny v tehdejším západním Německu jako důkaz, jak se komunistický režim stará o vzácné památky. Od té doby byl Mouřenec pod dohledem pomocníků Veřejné bezpečnosti. Donedávna byly v oratoři uskladněné kusy oltářů, které za minulého režimu zničili vandalové. Od letošního roku je v této místnosti malé muzeum s dobovými fotografiemi a dalšími dokumenty, které přibližují 800 let dlouhou historii Mouřence. Je tu i stůl, židle, koberec a stylový lustr a návštěvník si tak chvilku připadá skoro jako v zámecké komnatě. A kdoví, možná tak nějak vypadala oratoř i před dvěma sty lety, kdy se v ní scházeli při mši členové Müllerovy skářské rodiny z Annína, Pavlínova a Vatětic.

Autor: Lukáš Milota